12. Výstava Horňácké múzy 2019

12. ročník výstavy Horňácké múzy proběhl v rámci Horňáckých slavností 19.7. - 21.7. na Válcovém mlýně ve Velké nad Veličkou. Vystaveny byly oděvy designérky Magdy Vachunové (MAYDA) a grafiky výtvarnice Radky Martincové (SPRADKA) - jak mohli návštěvníci vidět, práce obou autorek spolu úzce souvisí, neboť Mayda používá pro své kolekce oděvů výtvarné předlohy navržené Spradkou. Na vernisáži zahrála HCM Marka Potěšila z Lipova.

Nabízí se otázka, jak tato moderní a současná výstava souvisí s Horňáckými slavnostmi. Autorka Majda pochází z Velké, ale žije a působí už mnoho let v Praze a v Lysé nad Labem. Do Velké se ovšem ráda vrací za svými kořeny a tato výstava byla také takovým návratem. Autorka Spradka žije ve Zlíně a výstavně byla tedy na inspirativní návštěvě.

Horňácko, to jsou především lidé, kteří tu žijí. Ale Horňácko jsou i lidé, kteří tady mají své kořeny. A Horňácko tvoří i návštěvníci odjinud, a to, co sem přinášejí. Zkrátka Horňácko neexistuje samo o sobě, ale utváří jej či obohacují ho také vnější vlivy.

Těžko si například představit, jak by náš region vypadal bez Horňáckých slavností. A ty se zrodily také kombinací místního a vnějšího. Vzniku Horňáckých slavností totiž předcházelo uspořádání výtvarné výstavy v ateliéru na Strážné hůrce v roce 1930. Vernisáž tehdy doprovázela cimbálová muzika a byla to tak krásná a obohacující událost, že dala vzniknout nové tradici. Po několika ročnících se letní slavnost přesunula z funkcionalistické vily na Strážné hůrce do nově zbudovaného amfiteátru – a svátek folklóru byl na světě.

Tehdy před 90 lety se tedy potkalo něco pro Horňácko vlastní – cimbálová muzika a zpěv, s něčím, co sem přišlo zvenku, tedy s výtvarným uměním. A na tuto tradici chtěli organizátoři ze spolku Futra navázat, když na Válcovém mlýně Antonína Nováka v roce 2008 uspořádali první ročník výstavy Horňácké múzy.

Témata výstav byla různá – několik ročníků se věnovalo výtvarníkům působícím na Horňácku nebo majícím zde kořeny. Jiné ročníky na Horňácko přivedly studenty či absolventy českých výtvarných škol. Vystavovali jsme fotografie z minulosti Horňácka a konečně také několik ročníků jsme věnovali tvorbě horňáckých dětí a výstupům z výtvarných dílen, které Futra pořádají.

Dvanáctým ročníkem jsme se vrátili k počátkům Horňáckých slavností, tedy k inspirativnímu dialogu Horňácka s okolním světem. Během tohoto ročníku Horňáckých slavností měli návštěvníci zároveň jedinečnou příležitost si staré obrazy vzniklé či inspirované Horňáckem prohlédnout na další výstavě, která proběhla v budově Obecního úřadě.